Soustruznicka abeceda.pdf

(61285 KB) Pobierz
SOUSTRUZNICKA
ABECEDA
Zdkladni pffrucka pro skoleni soustrutniku v kovoprumyslu
NAPSAL
BOHUMIL DOBROVOLNY
za zpoluprace Sboru techniku a zlepsovateJu prl ROH-Svazu zamestnancu v kovo­
prumyslu a soudruhu z dflen a preskolovacich stl'edisek CKD Stalingrad, AVia,
Auto Praga, Motorlet Jinonice a
j. -
II. doplnene vydanf
TAPA
TAsORS!(.1.
l'\t.ffTONAZKA
4(f
9
PRAHA 1953
P RAe
E-
V Y D
A
V
ATE
L S
T
V 0
R0 H
OSSA H
strana
Uvodem
. . . . . . . . . .
.
Zeny ve
strojirnaeh
. . . . .
.
Literatura
0
skoleni
v prtimyslu
Obrabeni
V0
•
Tato kniha byla
zpracovana za
spoluprace prawjicich
z
nej­
pfednejsich
prazskych
zavodlt
(CXD Stalingrad, Avia, Auto
Praga, Motorlet Jinonice
a
j.J. PowiM pfi
zafazeni
a pre­
skoleni
pracujicich v 7covoprumysll1,. P.robira
zakladni znalosti
a
zru.cnost·i nutne
k
prdci zacinajkiho soustruznika. N
avody
a. pokyny,
obsazene v
knize, jsou skuteC1wu
soust1"!(,znickou
abecedou, ktera objasni kazdemu
novemn pra.covnikn, zvldste
pak zencbn, zakladni
technickeotazky,
stroie, nastroje
a po­
m11cky,
se
kterymi
pfichazi
soustruznik
v zaca.tcich
sveho povo­
Zani do styku. Zvla.stni pece je venovdna
s?'ozumitelnosti.
Tim,
ze
se tato knizka
stava
uvodem pro ty, kdo dosud v prumyslu
nepracovali, pfispiva k urychleni iejich rustu a
umozni
kaz­
demu studium da.lSi odborne literat'Ury.
Xniha je
1tree11.a
pro nove
zam estnance v
prumyslu, pro
soustruznicky dorost
i
pro kaZdeho, kdo
se
zaiim.6
0
pra.ci
v
pru­
myslu. M
uze
byt
vhodno1t cetbou
i
pro
skoly
druheho stupne.
strojnietvi
7
9
10
10
11
Strojnicke kresleni . . .
.
. . . .
. .
Znacky povrehu . . . .
.
. . .
.
.
Priklad vykresu
s
vyplnenou rozpiskou
Literatura
0
techniekem kresleni
16
19
20
21
27
27
28
29
29
31
37
43
63
63
74
75
77
78
82
87
87
89
91
92
95
102
102
106
108
100
109
110
119
121
122
122
123
Technicke materhily
Rezijni materialy
Zkouseni materialti
Tepelne zpraeovani oeeli . . .
.
. .
Literatura
0
teehnickyeh materialech
Soustruhy a soustruzeni
. . . . . . . .
.
..
.
Od praveku k modernimu soustruhu . .
.
.
.
.
Nejvetsi
zdokonaleni
soustruhu
-
suportove sa,ne
Pohled pod povreh
soustruhti
Zvhistni druhy
soustruhti
.
1.
2.
3.
4.
5.
R
evolverove
soustruhy
Poloautomaty
Automaty
.
. . . , .
Velke
soustruhy.
. . .
Zvlastni konstrukee
soustruhll
Obsluha
a
udrzovani
obrabecich stroju
Literatura
0
soustruzich .
. . .
.
.
Praco na soustruhu
lUereni
vo strojnictvi
Opakovani
scitani
rozmeru
Zasady
mei'eni
. . . . .
Pi'ehled dilenskyeh m
ehdel
Tolerancni kalibl'Y .
. . .
Orj'sovani vo strojnictvi. . .
Literatura
0
tec1miekem
mereni
Jak
rezo sousfruznicky nilz
Tvary nozu . . . . . .
Material a upinani nozti .
Vpil~ani :n~t?rialu
na
soustruhu
Rezan! zavltu
.
. . .
.'
. . .
Vroubkovani povrehu
Mazani
a chlazeni
.
.
. .
Skladovani a
ulozeni nM'adi
J
ale ryehle
soustruilit. .
.
.
5
~-
Slinute karbidy (tvrde kOvy)
.
.
. .
.
•
Oznaceni nozu se
slinutyroi
karbidy
Zavady pri pni.ci karbidovyroi nozi
.
Literatura
0
pra.ci se slinutymi karbidy
strana
126
129
131
132
UVODEM
Zaporne
(ncgatiYUi) eclni
uhly. .
. .
.
ZvysOVllni trvnnlivosti fcznych nllstroju .
VyuZiti elektfiny pri obrabeni. . . .
.
133
135
138
138
141
141
ObrAbeni
vclk)'mi feznyml
rychlostml.
.
Literatura
0
soustruzeni velkyroi rychlostmi
Obsluha nekolika
stroju
najednou
.
.
.
.
.
Soustru~nici.stachanovci
. .
.
.
. .
.
. .
Literatura
Literatura
0
sta.chanovcich v
soustruznictvi
.
bezpecnosti a hygiene prace
144
150
150
153
153
155
157
158
158
159
160
163
169
171
Bczpccnost
pri praci
.
.
.
.
.
.
. .
.
.
0
Technicke
normovani
vykonu
Statni katalog praci
. . .
.
.
.
Mzdory fond . . .
.
. . . . .
Literatura
0
mzdorych otazkach
PIAnovani
a pfiprnva yYroby.
.
. .
Literatura
0
normovani a pilinovani
Dilenska matematika a geometric.
Poeetni vzorce
. ,
. .
. . .
Logaritmy
. .
. . . . . . . . . .
.
Literatura k dalsimu
studiu
matematiky
Literatura
k
dalsimu studlu soustruznicwi
Seznamy toohnicke literatury
Rejsti'ik . . . . . . . . .
171
172
174
'­
Citali
jsme dfive historie
0
lidech, ktefi
se
proslavili: neco chytreho
vymyslili
nebo umeli a proto
zbohatli
a zafidili vsechno tak, aby lide pracovali na ne.
"rJ
spe.ch"
staveU na bide a utisk1t.
"Dfive
vsechen lidsky um, vsechen lidsky
genius tvofil jenom proto, aby jednlm bylo dano
vsechno
blaho techniky a kultury
.
a druhym bylo odpirano
(0
nejnutnejsi
-
ku,lt'um a 1'OZVOj," (Lenin,
Sebmne
spisy
22, str.
225.)
Takovi lide nejsou
uz
pm nas
vzorem,
osobni blahobyt vybudovany na
zbidaceni
ostatnich
neni poclnikatels7cou sikovn08ti,
ale nitemnosti. "Nyni se
vsechny
zaztaky techniky a
vsechny vymozenosti
7cult1try
stanou
majetkem vseho
lid1t, a od nynljska uz nikdy
nebude
lidsky um a
gen1~us
obracen v prostfedky nd·
sili a
v prostfedky vykofis(ova,n
i," piedvidd. Lenin
v
prvych Zetech budovani so·
vetskelto statu.
Proto se snazime odk1-yvat pied
ocim,a
kauUho, kdo md dobrou
vuli
(a k tem
poCitame
i
vas, vzdyf
proto jste si opatfili tuto knihu), uchvatne perspektivy rozvoje
techniky
ve vsech
oblastech hospoddfstv£ nasi
zeme,
hledime kazdeho
vychovavat
k 1wldomelemu '1;ztahu k
nove
technice, "Abychom vybudovali komunismus, je
nutno
dat techniku a vedu k disposici nejsirsim
vl'stvam
pracujicich." (Lenin,
Sebrane spisy
25,
str.
106.)
Z
tovaren a dilen se stavaji
skoly
pro mlade
i
sta1'e, nove skoly, pomdhajici dll.
nikovi
rozvijet a
zdokonalovat
mistrovstvi.
Ca.sto
se
stava,
i.e
nakonec novi zaci
pfedstihnou sve ucitele, ale pak je to piedev8im
test
i
slava pro utitele.
Proto take dnes
skolime
soustmzniky
ve zrucne
odborniky jinak nez drive.
Pracuji v dobfe
zarizenych
dilnach; laboratofich a ve 1Jyzkumnych Ustavech, a to:
spojenym,
spolecnym
usilim, Jeden porad£ dmhemu, nad tezkym ukolem se za,
mysli
vS1~chni.
Tim,
ze v
teto lcnizce nahlednete do prace vyzhtmniku a
vynalezcu
v
lSoustmznictvi, pfijimate podd.ni jejich SOUd1'uzske mky.
Jako
kdyz iste pozvani:
"Pojrlte mezi nas!" U nas
stale vice
plati heslo:
"
Praci
strojttm, fizeni lidem!" Od
pracujidho
zadame,
aby
l)l~i
sve praci my.slil, aby pracoval hlavou.
J
ednotvar.
nou,
stale
stejnou pl'aci udelaji a1ttoma.t y
'(0
nichZ take uslysirne), zato soustruznik
sleduje
stale
nove objevy, vynaleza a
zlepsuje, vyuziva
skrytych, drive nezndmych
schopnosU
sveho st1'Oje,
Nekdo se muze tazat, proc
se
ma delnik
stale
UC1~t.
Coz
mu nestati dobfe si osvojit
povoMni? Ne, naseho novel/O delnika, hrdinu prace, kte1'eho vyzdvihla teprve nova
doba, to nikterak nem1lze uspokojit. Jeho prace md ja.me vyjadfeny tvurci chao
rakter, stale jasneji
v
ni
vystupuji
IYSY
inzeny'rske
prace.
Stdva se
siale
zfeimeiSim,
jak postupne miz';' 1'ozdil mezi praci dusevni a praci telesnou. Rozdil, ktery (jak
rekl Lenin) je za kapitalismu jednim
z
hlavnich
zdroj1£
spolecenske nerovnosti.
Tim,
ze
tie pracujici a.Jcti1me {dfastni fizeni a zlepsova.n i vyroby,
smele
se pouStlji
do inzenYTske
prace, otpiraji nove,
siroke cesty
k d(,8tu produktivity prace.
Proto
neni
ndhoda,
ze
se nyni v nasich toVtirnach
vsichni
ucime,
ze
dilny jsou zaroven
skolami. Tvurti prace rodi potfebu stale
novych
a novych
znalostl
a rust kulturnl
technicke urovne.
I
6
7
~
...t.
N ovy spoleeenskil
fad,
ruSici
vykofisWvani Cloveka Clovekem, vede
i
nejslabSi a
zaMleeniky tak, aby se ucili a rostli na pfikladech tech nejlepsich. Dava pfilezitost
kazdemu, kdo ma schopnosti, aby
si
zadarmo nabral vedeni
co
nejvice. Zafizuje
skoly, v nicH muzete
vyrust
v mistry a specialisly. Na telo krasne ceste za vedenim
je nase kniZka pruvodcem. Vede vas dopfedu k lepsim Casum.
Pro druM vydani byl text doplnen tak, aby obsahoval
zminky
i
0
nejnovejsich
sovetskych a naSich pracovnich methodach (Kolesovova methoda. Zvysovani
trvanlivosti feznych nastroju, atd.). Take byly doplneny
seznamy
dopoTltcene
literatury.
ZENY VE
S TROJfRNAcH
.
Do novych klicovych
p~dniku
(dolu, huti,
elektniren)
odchazi
a
jiste
odejde
mnoho kvalifikovanych delniku. Na jejich mista se mus! co nejrychleji zapra­
covat
nove, preskolene sily, casto zeny.
Drive byla
zena ve strojirnach
vidana jen zHdka, u podfadnych praci. Ne­
mohla
si vydelat
tolik jako muz, dostavala
podle starych
kapitalistickych
zasad mens] mzdu. Dnes, kdy delnickl1
ti-ida vladnc
a hospodaH
v
tovarnach,
kdy nezname bidu
ani
nezamestnanost, zmenilo
se i
postaveni zen
ve vYroM.
Vsude
kolem sebe
vidime
rovnopravnost
muze
a zeny. Spojuje je
odborna
zdatnost, kvalifikace
pro
praci, kterou do nedavna meli konat jen
vyueeni
re­
meslnici. Z rovnosh
pn1v
i povinnosti
vyplJya, ze
zena dostava
stejnou
mzdu
jako
muz
pri
stejnem
mnozstvi
a
jakosti vyrobku a nic ji nezabrani
v
postupu
na nejodpovednejSi mista.
.
Zenam nove nastupujicim do prumyslu
se
na prvy pohled zda, ze takove
pn1ci
se
nauei jen
obtiZne, ze
je i nebezpecna. To
vse
jsou
obavy zbytecne,
zbyle
ze starych
dob, kdy se rikalo,
ze
u
stroju
mohou pracovat jen muzi.
Ostatne kazdy
starsi
delnik n1d pi'izna, ze pri
vstupu
do dilny mel podobne
pocity.
Prve
dny
a
jesti'i mnoho dalsich jen zpovzda.li a
s
neduverou
sle­
doval
chod stroju
a nikdo mu nesvefil dulezitejsi praci, ani
se
nestaral
0
jeho
skoleni.
Radi bychom zduraznili, ze praci u stroju
se
z
zen
nestanou muzatky. Ne­
json poutany k
tovarnam
tak, aby
zapominaly
na svon budoucnost jako
matky nasich rodin. Prace v tovarnach je jim naopak Cennou
skolou
zivota,
zdrojem bohatych zkusenosti, cestou k rychlejsimu rozvoji. Z historie Sovet­
skeho
svazu i z
naseho denniho zivota
se
dovidame,
ze
bez hrdinne prace zen a
mladeze bychom nikdy nedosahli nejvyssich cilu. Proto
ziskavame
zeny k
spo­
•
lupraci na budovatelskJ'Tch Ukolech.
Za,dny uceny s nebe nespadl: nezadame nemoznosti, je vsak nutna dobra
vl11e,
trpelivost a snaha
naucit
se chapat
DOVOU
praci jako
vec cti
a
radosti.
.
V
opravdovem soudruzskem
prostfedi je
toto
usili daleko ucinnejsi, protoze
.
kazdy
chape
a vidi, jak pracujc ku
prospechu celku.
Velikym pfikladem a
vzorem
jsou
vsem
nasim zenam
sovetske stachanovky,
hrdinky naSi doby,
i nase udernice
a
zlepsovatelky. Na ylastni
oci poznate
jejich praci
a
zjistite, ze
jsou to prave
zeny z vasich
fad. Uvidite, jak
se
nadsenYm usilim dostavaji na
nejcestnejsi
mista v
pracovnim kolektivu,
a
nepochybujeme, ze zahy
take
roz­
mno~ite
jejich
rady.
Je jedna dulezita pfipominka pro kazdeho, kdo zacina
v
novem povolani:
Nutno
odstranit
pfedsudek
0
"vrozenem
talentu"
k praci. Demoralisuje to
lidi, protoie mluvi
asi
tak: "Co mohu delat, kdyz jsem se takovy narodiH"
Neznamena to
vSak,
ze pfehlizime zaJiby
a
povahu lidi. Kdyi
planujeme
pristi pn1ci,
vzdy take
myslime na to, kdo tuto praci nejlepe udela. Zvl!iste
dulezite je
sledovat a
podporovat
schopnost
lidi
pfizpiisobit se
nove praci.
8
9

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika:

Zgłoś jeśli naruszono regulamin